Začíná podzim
Začíná podzim
Zase usínám sama,
smutná a zraněná.
V mém osobním vesmíru,
před tebou chráněná.
Ledové polštáře,
tiše se chechtají.
Mým slzám bezradným,
co po tváři se toulají.
Do srdce zavál,
z tvých oči chlad.
Před dveřmi lásko,
nechals mě stát.
Už nebudu křičet,
prosit a plakat.
Láska nedá se
na soucit lákat.
Už navždy budu,
usínat sama.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
ST, vážně nádherná. Snad existuje někdo, kdo ví jak nás milovat, aniž bychom mu to museli říkat..
28.09.2020 12:47:29 | BluefoXx
Jajjo ..nedá..a jistě navždy ne.;)
Smutné, ale moc hezky napsané.*ST
25.09.2020 23:43:40 | jenommarie
Něco končí, něco právě začíná,
láska je někdy marnivá,
podzim, zima a jaro je tu zas,
nový plamínek srdce zahřívá.
;-)ST
25.09.2020 22:25:08 | Tomcat