V cele s osudem

Z oblaku mraku,
padá můj žal,
tiše bez zázraku,
stojím opodál.
Trousí se trousí,
stíny mých snů,
démoni rvou si,
kousky mých dnů.
Uzamčen v cele,
co stále chladí,
tiše a směle,
svůj osud hladím.
Neboj se dotyku,
neboj se přítmí,
zatlač do vzlyku,
vše co tě trýzní.