Nepospíchej
Nepospíchej
je dosud příliš neradosti kolem
a křivka strachu grafem stoupá příkře
co hrdličky let v únik před sokolem
Jen zvolna projdi unaveným sadem
kde spánek láká plodné větvoví
a nestyď se, že bloudíš s listopadem
kol opuštěných sklípků Kdo to ví...
a přestaň se ptát, co kdo dělal v létě,
vždyť víš, že kolem nejsou všichni svatí
Dnům štětcem jasu prostři na paletě
ať ten, kdo zůstal, rouškou zamává ti
*
Komentáře (13)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Zastavit se a najít místo k usebrání, ať tichý sad či zamkly sklep nám v cestě k jasu nezabrání.. Tvé verše Jiří jak otisk na hradišťských chodnících, ticho tu jak nikdy nebývalo ..
20.10.2020 18:58:21 | Vivien
Není kam spěchat, dobře víš to, pane,
tak zůstaň s námi ještě drahnou chvíli,
prostřu ti na stůl plody nasbírané,
co Léto s Jarem pracně připravili...
Pustím sem slunce, ať tvůj šat jen září,
barevnost je ti přece dávno vlastní,
zastav své kroky...navzdor kalendáři...
s tebou je život jednou krásnou básní!!
20.10.2020 13:27:57 | Cecilka
Tak hezky navázané na původní báseň. Chce se mi poprosit o pokračování. :)
20.10.2020 13:56:02 | Dreamy
Těžké jsou nyní jistě časy pro mnohé,
barevnou paletu..
a zamávání,
přízeň si vzájemnou dávejme..
tomu nám nikdo nezabrání .
Hodně zdraví ** ST:)
20.10.2020 13:18:21 | jenommarie