Srdce se zastavilo a zbývají mi
tři minuty. Asi.
V tunelu a na konci je světlo.
Černá tma a tolik záře v očích.
Panoramatická paměť,
život defiluje přede mnou
a všechno vím.
Neuronové sítě mozku
jsou čarodějné,
pro všechny na světě stejné.
Srdce se zastavilo a zbývají mi
tři minuty.
Měl jsem žít jinak, říkám si,
člověk má žít a mít krapet moudrosti,
ale odejít
je moudrosti také jistý druh.
Asi. A tolik záře v očích.
Jestlipak jej vidí všichni..
to pomyslné světlo
.. můžeme vidět i vnímat
.. vím že někdy se těžce opět vidí
..ale je tu VŽDY.
Dnes jsem potřebovala také vyčistit
..TY nepotřebné myšlenky uvnitř..
ale to světlo
..stále JE
A dokud JSME tady
..radost si nenechat vzít.
..pěkný den kvaji.
21.10.2020 15:50:19 | jenommarie
Děkuji. A máš pravdu, radost bychom si neměli nechat vzít. Také pěkný den.
22.10.2020 08:49:05 | kvaj
Přesně tak...tu svojí si bránit musíme:) DĚKUJI
22.10.2020 13:41:42 | jenommarie