Srdce spálené, žel!
Srdce spálené, žel!
Srdce pálené ze vzpomínek a slámy,
co nám doživotně čouhá z bot,
dnes, víc než kdysi, srdce zahlcené myšlenkami,
A duše na půl žerdi, ač daleko je brod,
nejhorší ze všech vězení a cel
stavíme si sobě sami... Žel!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Dnes mi tato báseň duševně sedla. Je hezká. Verš i rým je příjemný.
29.08.2021 20:34:56 | H. Václav
Ano je to tak..
tomu vězení nesmíme propadat..
svou duši musíme hýčkat
i kdyby nám chyběla láska..
my sami sobě musíme jí umět dát..
aby JSME mohly
opět milovat.* ;)
Opatruj se
22.10.2020 22:25:37 | jenommarie