Pohádka pro zlomenou duši

Muž který mě miloval sedí v prokletí.

už nebudu cítit jeho obětí.

V nepropustném smutku mě uvěznil,

bolestí silnou mě udeřil.

Kdo by ženě udělal takovou věc?

Kdo by ji vytvořil takovou klec?

Jak si mohl chtít zničit život můj?

Křičím znovu a znovu. Stůj!

Nikdy už nedostanu co bych chtěla,

už nespojíme naše nahá těla

a neohlédneš se zpět.

Znovu nebudu tvůj překrásný svět.