vypuštěná beznaděj
učí mě číst podobenství
ve slovech proroka
co polyká hrůzu
.,
bestie z podsvětí, ten démon
mi říká -
"ty jsi to zavinil
když jsi mě hladil"
.,
drtí mě ten pocit nicoty
která nežije
ani neumírá
Nejhorší se obviňovat a cítit se pak tak..doufám že brzy se to změní ..všichni jsme jenom lidi.* ST :) opatruj se milý Yry
28.10.2020 19:15:52 | jenommarie
děkuju maruško
není to jen o mně
ale také o době, ve které žijem
28.10.2020 20:56:31 | Yry
No milý Yry, když jsi mi to teď napsal
..opět čtu báseň
a dává mi jiný pohled a význam..
Ten pocit nicoty a beznaděje
..je také ten "Brouk v hlavě"..jak jsem psala...ale kdo tam toho brouka občas neživí? Někdo víc a někdo míň.
Kdo nad ním vítězí..držet si v hlavě ty jiné myšlenky..vyhrává i nad sebou..ale život nám klade samé zkoušky..tak už to je a bude.
Měj se krásně a žádné brouky v hlavě..nebo co nejméně..o to se snažím i já.:)
29.10.2020 07:25:41 | jenommarie
Promluvily ke mně především poslední tři řádky. Ten pocit moc dobře znám. Ale nezoufej příliš, i tyto ohyzdné stavy jednou odejdou, i když se to teď tak vůbec nemusí jevit. Drž se, neznámý básníku.
28.10.2020 18:30:19 | Rozmarýna