INSPIRACE

:) tak to jsem moc ráda a dnes tedy přeji krásný den.

02.11.2020 14:51:11 | jenommarie

:-)

01.11.2020 16:58:40 | Vivien

Jednou mi vyprávěl námořník z Malagy
příběh o své matce.
Tady je:

ITALKA A FRANCISCO FRANCO

Malaga 1972

Mi madre era Italiana.
Durante el tiempo de Franco podían las mujeres vestir en domingo solo vestido negro.
....desirle eso a la Italiana !

Moje matka byla Italka.
Za Franca směly ženy nosit v neděli jen tmavé šaty.
... říkej to Italce !

Ráno před mší běžela do města na trh koupit ryby a vracela se domů s nákupem po těch nejdelších schodech v Malaze - pochopitelně v krátkých červených šatech. Kde asi byly oči všech četníků ?! Nahoře potkala prvního, zaplatila pokutu za rušení pořádku a pak už jen ukazovala po cestě stvrzenku.... všichni to věděli, ale každý četník ji kontroloval....


Jak ona to asi běžela, z těch schodů, že ji pokaždé ti strážníci stavěli ?

kudy běží žena
červená
a
znevážená
sotva bere dech

(komu ?)

tudy běží ona:

po schodech !
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,ku ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,dy,,,,,tu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,dy,,,,,tu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,tu,,,,dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,dy,,,,,tu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,dy,,,,,tu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,dy,,,,,,tu,,,,,já už platila !
,,,,,,,,,,,tu,,,,,dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,tu,,,,,dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,tu,,,,,dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
platila !!,,,,,,,tu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,,tu,,,,,dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,tu,,,,dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,dydy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,dydy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
dydydy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
dydyd,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
dydy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,dy,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,piti piti

páááá

01.11.2020 08:32:08 | ttragelaf

Děkuji.
Škoda, že tento krásný jazyk neumím. Naštěstí umím latinu. Krásná je hned na začátku ta větná vazba (to čeština nemá): Durante el tiempo de Franco podían las mujeres vestir en domingo solo vestido negro.
....desirle eso a la Italiana.
Takže tempus, posse, mulier, vestire, solus, niger - a už středověké označení neděle!
Moc děkuji za ten krásný komentář!

01.11.2020 10:23:01 | ARNOKULT

Ženy to mají a měly vždy těžké - zejména v totalitních režimech.

Zejména obtížné to mají v Polsku.
Před dvěma lety byl zavražděn gdaňský starosta
Paweł Adamowicz, který kritizoval xenofobní politiku polského státu.

Dnes se schyluje v Polsku k občanské válce pro konflikt
mezi liberalismem a klerofašismem.

Naše katolická církev včele s Dominikem Dukou,
a řadou dalších pokryteckých prolhaných biskupů
i zástupem pokorných katolických věřících zůstává
sobecky a vypočítavě nečinná.

Z cizího krev neteče.
Od doby Boženy Němcové, Karla Havlíčka a Jakuba Demla
je to ještě horší !

Smutné.
A je to hanba.

01.11.2020 13:06:07 | ttragelaf

Já už politiku "neřeším" - ani Covid. I on je nyní politikou.
Co není politikou? Možná umění. Jaké? Román? Drama? Nebo poezie? Která? Ta z běžného života? Nebo ta o lásce? Či dokonce jen ta duchovní? - A vlastně - už přišla myšlenka - odněkud od hlubin - není to duchovní láska skrz živé? Obojí - tělesná - i k duši věčné!

01.11.2020 13:25:33 | ARNOKULT

Tak to se omlouvám.
Budu dál bojovat proti zlu sám za sebe.
Především postojem, životem - a slovem.
Protože boj za demokracii a pravdu patří do literatury
- je jejím výsostným posláním od doby Cicera.

Drž se.

01.11.2020 15:01:13 | ttragelaf

Promiň příteli - já mám už vše za sebou. Ročník 1953. Strýc zavřený - pak v dolech. Matka právnička (ročník 1922) - bohužel ve stejné straně jako Horáková. Musela být doma (do práce ji vzali až 1963 /nabízeli jí předtím jen podřadné práce - ty by vykonávat s ohledem na své zdraví nemohla/). Otec (ročník 1912) civilní inženýr (kapitalista, který "vykořisťoval" sám sebe). Pak 1968 (nechápu, proč jsme neodešli). Přežili jsme - bylo nakonec lepší, že nikdo v KSČ nebyl. Pak mé aktivity (znal jsem se s Ivanem Kynclem). Do SSM jsem demonstrativně nevstoupil. Chtěl jsem podepsat Chartu - otec mi to zakázal (byl jsem v posledním ročníku vejšky - dostal mne tam dost obtížně přes své spolužáky - samozřejmě na ČVUT /historie byla pro mě nedostupná/). Pak 1989 - Několik vět - chtěli mě z výzkumáku vyhodit. Pak Národní - měl jsem kliku - Romana Císaře zmlátili. Pak na DAMU - byl jsem následně přímo řízen z MATFYZu - jako možná největší výrobce letáků. Pak petice do FS (kádrováci na mne chtěli povolat ozbrojené milice). Pak OF - tam najednou zbabělci! Nacpali se dopředu a mne coby místopředsedu (později předsedu) odborů ve VÚV označili za "levicového" (coby "bývalí") - následně i za bolšouna. Po roce 1994 jsem se zcela stáhl z veřejného života.

01.11.2020 15:22:32 | ARNOKULT

Každý máme svou kapacitu, kterou si nelze určit.
Fyzické i duševní vyčerpání.
Nelze si vybírat lidi, mezi které přijdeme a kteří jako nadřízení
budou manipulovat životy a elementární lidskou důstojností.

Máš statečný život a učíš latinu a to neznamená, že to máš za sebou.
To je přece hodně. To je vynikající.

Mí nadřízení během života většinou lhali, kradli,
podváděli pojišťovny, intrikařili a prznili práci i život
společnosti - lékaři, sestry, náměstci, ředitelé, ministři,
akademici...Party charakteru lokálních mafií,
pozůstatky Ratha ,Dbalého , Paličky a dalších.

Nestyděli se brát jako rukojmí novorozence, vydírat,
pomlouvat nejsprostšími způsoby.

Čelím tomu dodnes - stačí bezohledné sobecké postavy
zaštítěné magistráty a známostmi.
Developerské a sociální mafie.

Ale život jiný není a nebude.
Kdo se nechce stydět, musí to absolvovat.
Aby se, jak říká pan Knížák, nemusel
ještě 14 dní před smrtí sám hanbou pověsit.

:-)

01.11.2020 15:53:55 | ttragelaf

Ano - je to tak. Já se musel stáhnout i z toho důvodu, že jsem se musel po roce 1998 starat o otce. Pak byl problém s maminkou. Pět let jsem byl vlastně zdravotní sestrou. Byla nemobilní. Koupil jsem vozík, hydraulický zvedák a nemocniční postel. Přestěhoval z Prahy na chalupu (maminka astma + šílený nájem). Za celý život jsem poznal jen jednoho slušného ředitele ústavu. Byl jím Mark Rieder. Mohl jsem pracovat z domova za kratší úvazek (pravda důchod mám nyní nižší). Do důchodu jsem šel přesně v lednu 2016. Maminka umřela 2018. Veškeré zařízení (VZP by to úřadovala bůhví jak dlouho) v hodnotě asi 45 000 jsem dal bezplatně Domovu Maxov (stačí dát do Google Domov Maxov + Arnošt Kult). Ne - já už víc nemohu. Navíc já si Čechů asi moc nevážím. Jsem "míšenec" (pražský Němec, pražský Žid, Čech, Ital). Mým největším vzorem je dodnes Franz Kafka. I české dějiny pojímám "odlišně".

01.11.2020 16:51:30 | ARNOKULT

mně nezbývá než symbolicky potřást rukou
říct dík
a popřát příznivé okolnosti člověku, kterého si vážím

02.11.2020 00:17:15 | ttragelaf

Děkuji - Vás si vážím také. Jste mladší. Přeji Vám v tom boji úspěch. Já už jsem v důchodu - mé možnosti jsou minimální. Už nejsem schopný ani symbolicky svým bývalým kolegům pomoci. Vše se změnilo - nový ředitel, nové "mravy".

02.11.2020 00:47:40 | ARNOKULT