Pohádka pro malou pomstu

Nikdy tě žádná dívka neuspokojí.

Jsme tvoji vězni lásky a touhy.

Zakrýváš se něžnou zlatou zbrojí.

Stíráš z ní naše krvavé šmouhy.

Tolik nás tu leží v kalužích utrpení.

Srdce prázdné jako váza bez květin.

Hledaly jsme marně na lásku řešení.

Snažily se dotknout tvých končetin.

Jednou se však všechny pomstíme.

Rozpadne se tvoje zlatá zbroj něhy.

Tvoje slabiny pak zjistíme.

Budou se vyprávět o tobě už jen příběhy.