Nebe pláče do oken
stromům u cest se kloní stíny
loučí se den a přijde jiný
zvonky tramvají
cinkají k ránu
trpně vstává nový den
snad to byl jenom sen
v mlhách se choulí ráno
tvým tělem prázdná postel voní
náplast na bolest hledám pod ní
zatoulaná sponka do vlasů
těžkne mi v dlani
den po dni