Vzpomínka

Nevím, co po takové době říct,
stydím se, nevím kam se schovat mám,
je zvláštní vidět tě zas u dveří,
staré dilema, které tak dobře znám.

Jsi tu znovu, směješ se a já
v mysli mám zas hlavolam.
Vidíš ve mě stále toho anděla?
Nebo si to pouze nalhávám?

Byla jsem zpátky, teď už zas ne,
začínám si říkat, že je pravda,
že můj obdiv vůči tobě nevyhasne,
vždyť ani nevím, zda mě poznáváš.

Prý ses na mě ptal, jsem ráda,
že stále znáš mé jméno,
a do teď mě provází tvá slova,
že na mě budeš vzpomínat.