Pohádka pro mou modrovlasou dívku

Jak dokonale sličná si,

každý ti závidět jistě musí.

Jen já však tvou krásu mám

a často jí pohrdám.

Proč taky líbat jednu ženu,

každá přece má jinou cenu.

Ať smějí se ti všichni má paní,

Vždyť já jsem tvoje jediné přání.

To co sis ve snech vysnila,

taky si to už zjistila.

Nevinnost tvou ti brzy odeberu,

asi možná někde v tunelu.

Však před tím trpět musíš,

bolest se mnou okusíš.

Musí prasknout hrdost a čest,

jinou v náručí budu nést.

S ní si hlavu teď plést chci,

nyní už je též v mé moci.

Teď už nepotřebuji tvůj svět,

chci bolest v očích tvých vidět.