Vyplázneš jazýček
tak trochu jako had.
Sam sobě nelži si,
když ji máš stále rád.
Polaskáš ve spánku,
pohraješ od stolu,
nejsi stár hošánku,
když stoupá nahoru.
Stoupá a neklesá,
ta cena člověčí.
Možná jsem naivní,
však ty umíš přesvědčit.
O tom, že netluče
srdce jen v tvém koši.
Nosíš ho na dlani...
i pro ty, co netuší.
17.12.2020 11:51:17 | Dreamy