VRŇ

zase slyším nějaký
divný zvuky v komíně
na koberci před krbem
hladím kočku na klíně

pořád hledám tu pravou
vztekle jí kroutím hlavou

můj stín sebou mlátí
když sedím nehnutě
svíjí se v křečích

stíne, to stačí
vážně bych byl radši
kdybys přestal

je jako loutka
někdo tahá za jeho špagáty
neboj se ho kočičko
vždyť jsi u táty
vrň