Psala jsem.
Psala jsem.
Psala jsem to či ono.
Já v tom spěchu
zapomněla i své jméno.
Psala jsem to či ono.
Mžitky před očima.
Je mi zima.
Ptám se, kdo je svůj vládce.
Stojím tu ve své skromnosti.
Zármutku i zebou mě kosti.
Psala jsem to či ono.
Zapomněla i své jméno.
A pevně věřím i vím,
že na nohy mě postaví,
můj anděl v nesnází,
co mě stále provází,
když síly dochází.
Řeknu, vydechnu a budu jeho paní.
Už za svítání. Už za svítání.
Komentáře (6)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Nádech a výdech
zas a znova
v andělských křídlech
smíš se schovat... (*)
30.11.2020 23:50:41 | Emily Říhová
Děkuji, Emily. Tebe mi andělé z nebe vyslaly .Hezký den přeji.
01.12.2020 10:52:54 | mkinka
O tom nic nevím, Jituško ;)... opatruj se a krásný podvečer přeji (*)
01.12.2020 16:05:36 | Emily Říhová
Ty mě podporuješ a to se mě líbí a tak jsi pro mě pozemský anděl v nesnází, co drží mě nad srázem. Děkuji Ti za Tvou podanou ruku. Rukuku!
01.12.2020 16:14:04 | mkinka
Asi se budu červenat
to já musím děkovat...
Dnes třeba já, zítra zase Ty
vyjdeš mi v nesnázích v ústrety...
Krásný večer a opatruj se* (*)
01.12.2020 19:39:32 | Emily Říhová
