Jen se ptám

Noc komíhá plamenem
dobře se přemýšlí
ve světle svící
vždy líp všechno vidívám
v zrcadle minulosti

Četl jsem zástup básní
v modré se tísnily
seřazeny v dlouhé frontě
byly o lásce,smutku
byly o šílené bolesti
a velké ztrátě
ale i o jiném
třeba o pírku pod postelí ukrytém
či klubku Ariadnině
A bylo toho ještě mnohem víc
Ďábel spolu s upírem
či sup nad květinou
někomu se vznášel
a krve bylo prolité
...........víc než slaných slz

K uzoufání je nářek
a pláč dětských duší
Možná jsou už i trochu dospělí
nějak nevím
ač zkouším to
...................nerozumím
v čem tkví pramen
...........tolikerého neštěstí

Odcizení
Samota v sobě i mezi všemi
anebo je to jen pouhá nuda
bezcílné bloudění
............v mase davu
Jehož je třeba být součástí....

Bezděky pár stránek
noc obrátila zpět
Jako když před spaním čítávám
Život se ohlédl nazpátek

Za výlohou v Českém spisovateli
Měli jsme malý svátek
Vyšel Hemingway
myslím že to byl jeho román
"Přes řeku a do stínu stromů"
V kině dávali Hamleta
se Smoktunovským v hlavní úloze
A v rozhlase hráli
"Podmoskovnyje věčera"
....................i Edith Piaff
s tím jejím úchvatným hrdelním errr
Ale byl také Presley
i Beatles mohli jsme poslouchat
..............tančit i hrát..........

Vidím jak zvláštní a úchvatná byla ta doba
Začínal Kundera
jeho "Majitelé klíčů"
byly v premiéře u Mrštíků
Náš spisovatel byl Mňačko
stejně jako Škvorecký
a kolik skvělých jich tehdy vlastně bylo
Vlastně všichni zůstali nějak slavní
celé dvě generace
všichni, až na mně
jako vyjímku
co potvrzuje pravidlo

Hltali jsme všechny krásy světa
Nezvala,Biebla,Seiferta
ale i Skálu
a potom celou tu nádheru Semaforu
i Večerního Brna

Bylo to všechno svůdné
a opojné jak dívčí ňadro
Brnem se proběhla Kleopatra
A na Filmfóru pak dávali i "The Big Day"

Pak přišlo ono nádherné jaro
Literárky šly na dračku stejně
jako "Rudé právo"
slov bylo na Dva tisíce
ale dřív
než skončilo léto
přijely armády tanků
a v Mateřídoušce vyšla
báseň pro děti:

LAPKOVÉ

Žije žije ve stepi
bydlí v suché otepi
.................
blablablabla a končila
Ať jsi jsou tam kde jsou
Jen ať sem na nás nelezou...

Je to tak dávno
že si ji už ani nepamatuji
ani nevím,jestli pak ještě vycházela dál
Skončil Reportér i Literárky
skončil jsem i já
a můj přítel skončil taky

Pak vzplanul Palach a po něm také Zajíc
Zástupy lidí míříly na Olšany
Vzpomínám prostý hrob s fotografií
ztrácející se v záplavě květin i svící
....................................a hlavně hořkých slz

Ale byly i jiné chvíle
když Armstrong poskakoval po Měsíci
a Novosvětskou si k tomu dával hrát
Také jsme plakali
Kdyby jen Dvořák tušil
kde bude znít jeho Largo....

Četl jsem zástup básní
v modré se tísnily
seřazeny v dlouhé frontě
byly o lásce,smutku
byly o šílené bolesti
a velké ztrátě
ale i o jiném
třeba o pírku pod postelí uktytém
či klubku Ariadnině
A bylo toho ještě mnohem víc
Ďábel spolu s upírem
či sup nad květinou
někomu se vznášel
a krve bylo prolité
...........víc než slz........

Zvláštní představení
a těch zvláštních jmen
Zpověď zkroušených duší
co mnohdy neumí
naslouchat ani vlastnímu srdci
...........natož psát o Lásce..........

Tak někdy vzpomínám všechno to prožité
a je mi těch mladých ze srdce líto....
Nesoudím!
Jen se ptám...