SOUČASÍ
každý máme svůj čas
je tu jen pro nás a niterně jen náš
ne však sám pro sebe
sám pro sebe čas není
plyne si spolu s námi
a plyne taky v nás
různými tempy
rozbíhá se a zase sbíhá
v tajemném současí
jeden jde chvíli pozpátku
jiný zas napřed kamsi běží
aby se zničehonic pokorně zpět vrátil
do chumlu času jak do hadího hnízda
rád si s námi jen tak pro nic za nic hraje
chvíli nám nadbíhá a náhle k mání není
kdo se v něm vlastně vyzná
tajemnou magii ovládá čas snění
do reality vrací nás všednodenní čas
jsme to však my kdo dřív čas maří
než poztrácí on nás
dokud nás celé nespořádá
protéká naším dechem i krví vytrvale
přičemž z nás stále uždibává
ten věčný Otesánek čas
Praha, 29.11.2020
https://www.youtube.com/watch?v=J7-dDGGYtNw
Nejcennější komodita, se kterou svět, potažmo ruku na srdce občas každý z nás, zachází stále řekněme "neobratně". A probere se až někde v cílové rovince.
30.11.2020 08:44:43 | Vivien
Nevím. Ale jen si myslím, že čas je konstantní - a vlastně mohl by se nazývat "priorita." Záleží jen na nás, komu a čemu čas hodláme PŘIDĚLIT-VĚNOVAT.
Když mně někdo řekne "rád bych, ale nemám dost času" vzal by mě čert! Jasně že jej má stejně tolik, jako já a ostatní! Jen mi zastřeně dává najevo, že má osoba (věc) nemá pro něho tolik potřebného významu, aby ji upřednostnil před důležitějšími - ostaními. Tedy lakonicky. "Jsou pro mě důležitější věci a nemám zájem, Ti můj drahocený, přidělený čas věnovat!" (Ale fakt, nemám čas.)
Čas? Pravda, je to fenomén! Moderní doba nám jej výdobytky techniky stále šetří a my? Stále jen skuhráme nad jeho nedostatkem? Vlastně jsem se o tom rozepisoval v jedné z publikovaných povídek.
Kdyby den měl čtyřicet osm hodin a dožili bychom se dvě sta let - pořád bychom měli málo času! Nedokážem se už ani zastavit. Žijeme hektickou a stále se zrychlující dobou.
Tvé pěkné a zamýšlivé poezii, jen přidávám další názor. Jsem rád, za Tvé inspirace*
30.11.2020 01:42:59 | šerý
Ano, "nedostatek času" se skutečně dá vztáhnout k našim prioritám, i když je to asi trochu složitější. Nemyslím si ale, že čas je konstantní veličina, a to ani v tom objektivním fyzikálním smyslu - jelikož je ale fyzika pro mě už dávno španělskou vesnicí a teorii relativity jsem nikdy ani pořádně nepochopil a vzpírá se mému přízemně logickému myšlení, netroufl bych si pouštět se do úvah o čase jako fyzikální veličině.
Tady jsem si vzal na paškál čas jako ryze subjektivní záležitost a to se pak o času jako něčem konstantním už nedá mluvit vůbec. Zatím mi doslova každý vrstevník vždy potvrdil, že mu s přibývajícími lety čas běží mnohem rychleji než dřív, tak jakápak konstanta ;-)) A kajícně se přiznám, že o nedostatku času mluvím každou chvíli i já, i když se přitom často tak trochu stydím, protože vím, kolik času věnuji jinak zcela nepodstatným věcem a na ty "podstatné" už mi čas nezbude. Naštěstí se ale většinou vyřeší samy i beze mě a pokud naopak někdo nemá čas na mě, beru to jako znamení osudu, že to je od něj možná i dar. Co bych za to dnes dal, kdyby někteří lidé, kteří mi někdy zkřížili cestu, si na mě tenkrát čas neudělali, a tím by mi ho vlastně spoustu i ušetřili, o nervech a zklamáních ani nemluvě ;-))
Neber to ale jako polemiku k Tvému komentáři, spíš ho jen tak trochu jinak zase rozvíjím. Mám naopak radost, že ses zamyslel a nasvítil čas zase jiným úhlem pohledu, pro mě i velmi inspirativním. Tahle báseň ani nevznikla nijak programově, ale spíš jsem se chtěl původně vyhranit proti dnes módnímu a bohužel i již značně inflačnímu slůvku "bezčasí". A napadlo mě, jestli by se nedala času připíchnout i nějaká méně frekventovaná předpona a co by to asi tak mohlo znamenat, pokud vůbec něco. A jako první mě napadlo "současí" a básnička byla za chvíli na světě. Tím víc mě těší, že svádí k zajímavým a podnětným reakcím, jako je i ta Tvá - díky :-)
30.11.2020 18:55:02 | Amonasr
Úžasné dílo. Palec nahoru, klobouk dolů. Fakt mě to dostalo. Těším se na další.
29.11.2020 19:56:58 | Koala
Čas máme úplně na všechno. :) Záleží na nás kolik mu dáme pláče a úsměvů. Každého se týká, dotýká, ovlivňuje, dává a bere. Je toho tolik... A přesto je nenahraditelný, jen jeden pro každého... Jen sdílet můžem po svém.
29.11.2020 18:07:14 | Isla
Tak to je krásné přesvědčení - jednou bych se chtěl sám dožít toho, že budu mít na všechno, co bych chtěl, čas :-) A pokud nedožiju, tak snad aspoň po životě... ;-)
29.11.2020 18:15:44 | Amonasr