Noc kdy začly ledy tát

Ty překvapen,
Já strachu plna,
Není to sen,
Odvahy vlna
Přehoupla se
Za černou tmu
A už zase
Nevidím vnu,
Jak blbec tu stojím,
Malá velká před tebou,
A ztráty se bojím,
Ne, ruce mě nezebou,
Nervozitou se třesou,
Když ty uklidnit mě máš,
Mé líce slzy nesou,
Proč jen se na nic neptáš?
Pláču zklamáním,
Že selhala jsem,
Pryč se odkláním,
Pozoruji zem...
Však nenecháš mě jít,
Ucítím tvůj dotek,
Najednou cítím klid,
A můj strach zas utek
Pak ve tvé náruči
Kapou poslední slzy,
Ticho mi zaručí,
Že to nebylo brzy,
A muselo se to stát..

Noc, kdy začly ledy tát...