možná
možná
možná hledíme v jiná okna
chodíme jinou ulicí
nepromítne se nám obraz za zrcadlem
zář nevlije se v sítnici
možná se nikdy nepotkáme
třeba se vůbec neznáme
pocit za pocitem poztrácíme
vlastní sen nikdy nesníme
možná žijeme ze dne na den
nevíme ani čím strádáme
v chatrči vítr nezafouká
vzpomínky slámou zastlané
možná čekáme spasitele
neznaje vlastních kroků stín
jestli se kdy vůbec nadějeme
zas nebýt nikým ani čím
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
... možná o sobě nic nevíme ...
... toužíme se poznat a hledáme své já ...
... kdo tohle dokáže ...
... radostně skáče přes kaluže ...
03.12.2020 07:38:31 | Marcella
"Možná" slovo jako drápek holoubka. Čin, silný pařát rychlého sokola. Na žule skály života prázdné hnízdo. Vše tak nedaleko... jen naslouchat kormidlu větru.
Tvé verše jsem si zarecitoval. (V sedmém verši jsem si s péčkama zažongloval :-) )
Mlsným doporučuji*
02.12.2020 19:16:11 | šerý
Možná se jenom ve snech známe
možná je dnešek dávný stín.** ST ;)
Pěkný večer Zdeničko
02.12.2020 18:28:52 | jenommarie