Když den je občas pozpátku.

Když den je občas pozpátku.
Nehraje si na pohádku.

A skřípou kolečka.
Pomoc, obrázku!

Budeme si hrát na krtečka!
Život občas brzdí divná zpátečka.

A tak se dívám do dáli.
Ptáci odlétli.

Ideály spřádají.
Kruh života.

Spirála a nebo rovná čára?
Smích pod bolestí.

Žijeme, i když se občas dusíme.
Protivenství zkusíme.

Zbytečně hráze stavíme
a na pány světa si hrajeme.

Občas zlosti.
Zvláštní život hostí.

Nikdo nezná perpetum mobile,
kdy je na vše ta správná chvíle.

A tak si vlastně hrajeme.
Jako na písečku,
kdo komu vzal lopatičku.

Pořád stejná tahanice,
co neplodí jitrnice.

Jsme tu hosti
a život občas bolí dosti.

Co jsou ctnosti?
Co snoubí se do radostí?

Ať přežijí všechny kosti.
A zlé činy se nehostí.

A najde se malebné zákoutí pro malíře
a život posune se v dobré víře.
A hřejí nás teplé příze!