na následky trvalého konejšení stesku
pro výbuch světla v odzátkované paměti
polární rovnítko dvou stop
co listopad zasel barevně pomatený
kůrám tak zemsky
sklízí teď leden
a do živých brázd mi padá
elegantně
rozdrobené nebe
na doslech šelmy
už věříš v šustění ptačích stop
i andělských; a že osud
diamantový strup loňské námrazy
chlemtavě taje na dně bazénu
hřích najednou je
napříč odcházet
tak neslyšně
jak míříš