Karlovo náměstí.

Karlovo náměstí.
Duše se tu posadí.

Centrum a park,
který dávno znám.

Zeleň bez kleští.
Centrum je krásnější.

A tramvaje míří
na všechny strany.

Život se mísí s povídkami.
A holub mi řekne pohádku.
Můj den zas není pozpátku.

Možná i on šel na procházku.
A ve svém vzletu,
psal do mého srdce větu.

A trochu zeleně,
dala jsem do dlaně.

Barva dala mi život do očí.
Já v běhu bez sněhu šla,
aniž mi kdo poroučí.

Černá ulice byla Bílá.
A já nebyla víla shnilá.

Nálada všude zdrženlivá.
Ruch centra.
Ticho z nitra.

Cit v holubím peří.
Kdo nevěří, ať za holubem běží.

Pustím ho do duše.
Přijde a v barvách přikluše.

I v duši má svůj život rád.
Je můj kamarád.

Přišel se usmát
a srdcem pochovat.