Napospas...

Plamen
co hoří v nás...
myšlenky na plno krás...
Unaven
svět co ničí vás
nechává snílky napospas.

Když svíce hoří
zdí se boří
stíny tak hovoří
jen lidi Promoří.

Nadechnout se v krásách
světlo na řasách
unaveně hledat
co kapky nechat stékat...

Unaven
Myšlenky na plno krás
nechává snílky napospas
PLAMEN.