copak jsou ty zčervenalé studánky
které každým zamrkáním tak divoce lovíš
aby se ti nevylily?
tou krátkou dobou o životě
celý jsi už zešedivěl
jako by sis vlasy smáčel v Pompejích
daleko méně spíš
přestože zíveš smrti do plic další stovky let
a mluvíš jako slepý ze sna
kam se tolik neženeš
ale umíráš mi před očima?
je těžká noc, starý pane
jděte si přece zdřímnout
na krajíček věčnosti