Mkinkoviny.

Vycházejí Mkinkoviny.
Krátery mlhoviny.

Roky vypsané dřiny.
Schované mezi papíry.

Ještě všechno nesnědli
energetičtí upíři.

Pojďme do vesmíru.
Uděláme tam díru!

Možná tam humor
má správnou slídu.
Souhvězdí.

Bezvětří je dole na Zemi.
Proč tak daleko
a blízko zdá se mi?

Já vzala si noviny,
co psala moje hlava.

Jsem z nich skoro sjetá
a kdy nás čeká konec světa?

A který vir odejde a přijde?
Kdy nám i ta smrtelnost dojde?

Krátery mlhoviny.
Psát pro lidi
bez nálady
dá hodně dřiny!

Kam můžeme?
Svět nás znaví.

Je jiný. Fobií zakořeněný.

A já jdu na kráter mlhoviny
a tam vypůjčím si lepší sliny.

Bez popravy!
Hlavu správně mít navrch hlavy.

Bez obavy.
Bez populismu!

Nemusím si hrát
na žádnou hvězdu!

A na kráteru mlhoviny
krásně zmrznu!

A ještě naposled si
do křivých zubů něco hryznu.

Udělám krásně kontaminovanou
tryznu!

Leze mi to na mozek.
Blbnu!