Láska říznutá pohrdáním
Rve se
o každý kout
srdcem marod, se hodím
...stejně nikam se neschovám
Krev z rány vytéká
už plní koryta
povodněmi
zpátky utíká
břeh
Až příště jiskření očí
bude se zdráhat
utopíme pláč
a za zády necháme smích
litovat věci příští