Dnes už to vím
Psal jsem ty verše
v zbytečném ostychu,
dnes už to vím
a je mi do smíchu.
A je mi do smíchu
a také do pláče,
do rána zůstanem
v pokoji pro spáče.
V pokoji pro spáče
hledal jsem ňadra tvá,
pár tenkých vzpomínek
teď mi jen zůstává.
červenec 1972
Teď mi jen zůstává,
v hlavě mám otázku,
proč jen jsem tehdy vše,
nevsadil na lásku.
Nevsadil na lásku,
nebránil ostychu.
Dnes by nám společně
mohlo být do smíchu.
:)
30.01.2021 16:49:18 | Dreamy
...pohotové, a co bylo dál?
To ví jen Jana Kirschner a Jelen.
..láska má sto příchutí jedinné vůně..
https://www.youtube.com/watch?v=xWCBGmLP9R8
31.01.2021 10:35:57 | blues