Šel z hlubin
Skrz poslední probranou řadu
stromů
koukal na paneláky
blíž nešel Netrouf si
komíny města se smály
totemy zkázy vtlačený do srdce
mezi sídliště dechů a neznatelných tepů
a zabitý vděčný lidi
Vrátil se do
osobní
mazlivé tmy
chřtánu samoty
závětří rokle