Říkám si: "a co ty?"
Zas slyším: „teď zrovna nemám čas,
vyřiď to beze mne“.
Co vše bych mohla dělat bez tebe?
Snad odletět si do Curychu,
v Paříži mít tisíc hříchů,
na Šumavě se dívat do nebe.
A nemyslet už jenom na tebe.
Nebo jít po Bourbon street,
nechat se tam opít jazzem,
možná, že i hřešit s knězem.
Jen abych z toho nezačala blít.
Raději se projdu Novým Světem,
snad potkám Zrzavého s malíři,
jak kreslí bílé vejce na bílém talíři
a možná i Otu Pavla s Arnoštem.
Blízko je slyšet zvonkohra Lorety.
V hotelu Savoy židle na stolech
ukazují, že hostům došel dech.
V pokojích vrzavě znějí sonety.
Říkám si: "a co ty?"
Jiným, že jsem se trefila do noty?
15.2.2021
no minimálně tím Novým Světem a Loretou :-)
16.02.2021 16:10:25 | Vivien
Mně taky. Hezkou knížku o Novém Světě napsal Jiří Anderle, malíř,
jmenuje se Na Hradčanech, ta kniha.V rozhlase měl J.Anderle od roku 1997 hezký cyklus vyprávění Láska za lásku. Na Pohořelci byla kasárna a tam mě 14 dní, v šestašedesátým roce, školili vojáci na promítače,ubytovaný jsem byl v klášteře kapucínů(to je pod Loretou). Byl jsem z tím prostředím odzbrojen. Dnes je to prý už turistická destinace. Anderle tam prožil 25 let. Pravidelně ho tam navštěvoval Hrabal.Žili tam i jiní známí výtvarnící (Mézl,Švankmajer), spisovatelé(Lustig Arnošt),režisér Kachyňa, ale to ty jistě dobře znáš.
16.02.2021 18:00:40 | blues
Ano, až se mi zastesklo, ted už jsem dlouho nebyla, ale jako studentka, nikdy nechtěla odejít, dokázala jsem tu dlouhé hodiny doslova civět, patrně genius loci. A od tebe příjemná připomínka, děkuji.
16.02.2021 22:25:01 | Vivien