Jsem snad kůň ?

Celý život dřu jak tažný kůň,
ten můj osud to je ale vůl.

Copak ten můj osud neví,
že se mají hýčkat křehké ženy?

Asi neví, a proto mi pořád nakládá,
starosti hloupé přikládá.

Až se vzbouřím, osedlám si oře,
vyskočím mu na záda a vyrazíme . . .

Na tom oři světem poletím
a křičet budu: „Měj se vole!“