NA VEČÍRKU
NA VEČÍRKU
NA VEČÍRKU
proč jsem sem vůbec lez
kvůli sobě ne
snad pro radost M.
je tady pokaždé jako ryba ve vodě
uprostřed téhle sebestředné společnosti
jak se umí bavit s kýmkoliv
a vypadá přitom tak nenuceně šťastně
s kdejakým snobem
co jich tu jen je
tak tuhle svou závist si v duchu přiznávám
jenže i já se umím tvářit šťastně a vesele
už rovnou při příchodu
je to letitý cvik
úsměv mi z tváře nemizí
jakmile se ke mně někdo přitočí
nebo se na mě třeba jen letmo zadívá
to se dá vycítit
a jde mi to vlastně samo
ovšem ta nuda
bože ta děsná otrava
všichni se tváří tak povzneseně
kdo by se dělil o starosti
konečně i mně jsou šuma fuk
i kdyby je snad někdo chtěl před druhými přiznat
akorát neumím jen tak o ničem s ostatními plkat
pochválím tedy F. alespoň boty
když projde kolem mě
už dávno si jinak nemáme co říct
okamžitě se toho bohužel chytá
a chlubí se svou sbírkou kozaček
(má jich prý asi kolem čtyřiceti)
a zároveň se diví
že jsem o ní ještě nic nezaslechl
hrůza – proklínám se za svou pitomou snahu o pozornost
a jaký to býval kdysi bystrý kluk
než si omotal kolem prstu V.
a od té doby neví co s prachama
naprostá vyprázdněnost ducha
kampak se poděl ten esprit co kdysi měl
to zřejmě dělá ten koks
jemuž prý už dost propadl
raděj se jdu nadechnout nočního vzduchu na horní terasu
pochvalně ocením báječný raut
když narazím na E. s N.
hostitelé jsou jako vždy pozorní a na úrovni
catering nemá chybu
obsluha rozlévá jen prvotřídní vína
chvíli se kocháme výhledem na Hradčany
také se uznale zmíním o novém Sýkorovi
jehož jsem zahlédl předtím v salonu
i když mi ve skutečnosti ta barevná změť počítačových čar
nic moc neříká
ovšem vím kolik to asi mohlo stát
a minimálně už to je hodno obdivu
z horní terasy pak sejdu na tu spodní
a chvíli pozoruji M.
jak je stále ve svém živlu
má to zkrátka v krvi
být středem pozornosti
o čem si pořád s nimi může žvatlat
a ten čas jak se neskutečně vleče
nenápadně si prohlížím vesměs už z dřívějška tytéž povědomé tváře
a jak se všichni předvádí a natřásají
přičemž předstírají bohorovný nadhled úplně nad vším
snad jenom K. to nemá zapotřebí
je skutečnou osobností a nenucenost je jeho přirozený dar
utrousím s ním alespoň pár zdvořilostních frází
aby si nemyslel že se mu třeba vyhýbám
než si ho zase odvedou jiní
aby se mohli zítra někde chvástat že tu s ním hovořili
a ozdobit tak alespoň malým odleskem jeho významnosti svoji nicotnost
jen ten čas se stále tak zoufale vleče
ještě že aspoň čerstvé kanapky mi umožňují to tady nějak přečkat
a také usrkávání lahodného vína z jakési rakouské vinice
když zahlédnu M. konečně chvíli o samotě
hbitě se přiznám k únavě a vyslovím přání jít už co nevidět domů
což je mi s laskavým pochopením přislíbeno
prý si jen něco málo ještě zobne a vyrazíme
ta předpokládaná chvilka trvá nejmíň hodinu a půl
a několik dalších skleniček a vytříbených soust
při dalších náhodných rozhovorech
jež vede v hloučcích nebo jen téte a téte
než mohu po zaklapnutí dveří konečně povolit svůj již poněkud strnulý úsměv
z nějž mám už málem v koutcích křeče
a hlavně se nadechnout na ulici zase normálního vzduchu
o čem jste si to pořád povídali s tou plejádou snobů
ptám se
ani pořádně nevím
prostě jen tak o ničem
utrousí spokojeně
ale bylo tam dnes docela fajn
viď
nasadí líbezně bezelstný úsměv
čímž mě docela odzbrojí
takže se směju teď už i já zcela uvolněně
možná i trochu hlasitě
a v duchu si zároveň říkám
že teď je mi opravdu už fajn
protože mám další večírek konečně zas z krku
a jestli se nechám přemluvit někdy na další
tím si teď hlavu lámat odmítám
a vlastně jsem M. docela vděčný za to
že z té šichty odchází se mnou domů víc než spokojeně
z čehož se nakonec rovněž upřímně raduji
alespoň ani já nejsem před ostatními úplně za morouse
i když mi stejně na nich houby záleží
člověk je zkrátka tvor společenský
jen nevím
jestli jsem v tomto smyslu také já sám
dost člověkem
Praha, 22.2.2021
https://www.youtube.com/watch?v=T4b4paU0fh8
Komentáře (30)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
V zemích koránu míval vladař v mešitě hernu.
Po bohoslužbě se mohlo hrát i jíst, pokud byl pokyn.
Vladař často nehrál, jen někdy.
Ale všem hrám býval přítomen.
Dobře si všímal, jak hrají jeho generálové.
Podle toho mohl soudit, jestli, jak, v čem jim může věřit.
23.02.2021 19:02:48 | ttragelaf
Přiznám se bez skrupulí, že když jsem očima prolétl ten dlouhý text říkal jsem si že tentokrát potichu vycouvám , ale protože jsem tvor zvědavý nedalo mi to a tak jsem četl. Se mnou je to mnohem těžší. Když už mě někdo dokope k tomu zúčastnit se nějaké společenské události, velmi nenápadně se vytratím směrem ke kuchyni, kde se vnutím hospodyni a pomáhám odmývat nádobí. Nebo si najdu velmi temný kout, kam se ostatní bojí vstoupit. Nejlepší ale je udělat hned z kraje nějakou ostudu a nechat se vyvést ven :-)
23.02.2021 09:47:00 | Clown
:-D Naprosto Ti rozumím - jak ohledně délky textu, tak i v Tvém přístupu k podobným společenským setkáním. A směju se Tvému vtipnému návrhu, jak to lze také řešit radikálněji něž jen odchodem "po anglicku". Pravda je, že už jsem byl při něm párkrát i chycen - zvlášť složité to je, když se musí někam odložit bunda nebo kabát a není pak snadné si je vyzvednout tak, aby to nevzbudilo něčí nevítanou pozornost... :-))
23.02.2021 10:14:31 | Amonasr
:D jsi poklad, to je jasné.
Být společenský ale ještě neznamená, že musíš umět přijmout jakoukoliv společnost..zajisté..kvůli příteli a pro něj, člověk se naučí..zachová tu přízeň.. pitvořit, usmát se apod
..nic na tom není..ovšem jak TI rozumím, že tam uvnitř tebe se ozývají ty hlasy. Pamatuji si také pár těch..kde jsem byla nerada..seč přetrpěla, později jsem si říkala, že to vlastně nemám zapotřebí a jsou mi krajně tyto typy "proti srsti" :)), ale ať se každý baví dle svého a žije také dle svých:);) ..zkrátka né každá společnost je ta pravá společnost, kde se člověk dobře cítí *ST :)* ráda jsem četla Amonku a pěkný večer přeji
22.02.2021 18:50:22 | jenommarie
Ano, Marie, něco na tom je. Přitom spousta lidí si o mně myslí, že jsem docela "společenský", aniž by tušili, jaká vnitřní muka pro mě představují všechny ty rauty, večeře a společenské události, na kterých se musím někdy (byť ne už zas tak často) pohybovat, nevyjímaje všelijaké soukromé oslavy, svatby nebo pohřby. Kdykoliv jen trošku můžu, snažím se jim vyhnout, a když to nejde, mizím nejraději "po anglicku" :-)) Ani to nemusí být podobná snobárna, jak jsem ji vykreslil právě tady ;-)) Pěkný večer i Tobě! :-)*
22.02.2021 19:53:38 | Amonasr
Mě nevadí dobrá společnost (né ty snobské :))..ovšem už taky nevydržím dlouho, člověk si odvykne :)). Děkuji a tobě přeji také..krásné sny i další den **:)*
22.02.2021 23:31:36 | jenommarie
Ano, to odvykání si na společnost druhých (i při kultuře, sportu, apod.) už začíná být devastující, je to i statisticky měřitelné nárůstem psychických onemocnění, dokonce sklonu k sebevraždám apod. Po večírcích se mi sice zatím nijak nestýská a nejspíš nikdy ani stýskat nebude, ale třeba na divadla už mám slušný absťák... Také se těším na obnovení literárních čtení, která jsme dřív s přáteli z Literu a Jedličkova ústavu dělávali i dvakrát do roka (tzv. Poetítka). Jirka (Akrij8) dokonce už začal připravovat příští čtení on-line, budiž mu za to vzdán hold - tu úplně bezprostřední atmosféru to asi úplně nahradit nemůže, ale každý podobný pokus si zaslouží obdiv a podporu... :-)*
23.02.2021 10:07:18 | Amonasr
To mě chybí též..jj ;)*
A Jiřík mi to psal, dcera tu aplikaci používá, tak mi s ní pomůže..jediné co..je že , já se čtením zkušenost nemám:)* jsem i hodně trémistka..a nemusím svůj hlas :D což tedy ..ale Jirkovi velký dík, vše v této době je velké plus **:)* Pěkný den TI přeji Anomku* a děkuji TI za milá slova.
23.02.2021 12:25:32 | jenommarie
Možná to čtení on-line nebude nakonec na trému až tak zatěžkávající, nevím... I když s tou aplikací zatím docela zápasím, tak ještě uvidíme. Já jsem byl vcelku zvyklý mluvit i před velkými auditorii, i když i tak jsem samozřejmě pokaždé určitou trému měl (kdo ji nemá), ovšem vzpomínám si na svůj křest při literárním čtení před pár lety u Básněnky, jak se mnou první přednes vlastní tvorby před asi 20 kolegyněmi a kolegy v tomto směru zamával, to jsem na stará kolena už vůbec nečekal :-D)) Přeci jen těmi verši člověk víc odhaluje své nitro, tak asi proto... I na Poetítkách pak mnozí měli z prvního čtení velkou trému, ale to jen napoprvé a po jejím překonání si to pak každý nakonec užívá... ;-)) Prima den i Tobě ;-)*
23.02.2021 17:05:28 | Amonasr
Ještě jsem se tam nezaregistrovala..tak Také se na to co nejdříve kouknu.
Jsi šikovný Amonku a musela to být i moc hezká setkání ;). No u mě bude potíž ta Praha..ale kdoví..třeba i to bych zvládla vyřešit, když budu pro Tessinku mít hlídání.
Máš pravdu..člověk odhaluje sebe a tím nahlas..je to mnohem těžší, hlavně pokud byla báseň napsaná s nějakými pocity..už se mi stalo..že jsem se rozbrečela při čtení..protože byla psaná zkrátka..až z nitra srdce a myslela jsem, že to lze číst..ale jeje..četla jsem jí jedné mé klience..kamarádce,už jsem se pak zařekla, že nebudu takto se vystavovat..některé i dnes bolí..člověk musí vybrat .které lze a které raději ať zůstanou..jako ta opora .která nám pomohla v době jejího zrodu.
Měj krásný den milý Amonku a moc se opatruj:)* pa a DĚKUJI ti moc za tvá milá slovíčka
24.02.2021 09:45:47 | jenommarie
:-D Ani nevíš, jak Ti rozumím, Marie :-)) Už jsem se to taky naučil, že příliš osobní věci raději nečtu, protože když se mi pak zlomí hlas, posluchači to sice odpustí, ale sám se pak za to stydím ;-) Jak se zkrátka učí herci na fakultách - jejich úkolem je rozplakat posluchače, nikoliv sebe. A recitace je takové herectví - je lépe si to nacvičit několikrát předem, až se to nakonec poddá. Ovšem někdy je realita před publikem stejně pak jiná :-)*
24.02.2021 16:14:50 | Amonasr
:) začnu číst Tessince :D*
uvidíme..snad neuteče:)). Děkuji ti a opatruj se **:)*
24.02.2021 22:37:13 | jenommarie
...doznávám se, že jsem intelektuál...naštěstí už vyléčený z diagnosy této civilizační nemoci..;-) ...byl jsem zřejmě příliš hlubokomyslný, abych byl oblíbený mezi povrchními intelektuálními žvanily...na večírcích jsem měl často pocit, že je to ztráta času...nejsem asi taky dost člověkem...dost společenským...;-)
22.02.2021 17:14:37 | Marten
toužím po dobrém jídlea vybraném pití, leč kdyby mně je měly poskytnouti jenom opulentní rauty-rád si odepřu...ST* :-)*
22.02.2021 17:13:03 | Frr
Tedaaa...tak tam já nikdy nebyla a tvýma očima se mi tam líbilo..hodně, ale jen těma tvýma očima.
Snad znám tvůj úsměv, ze kterého v koutcích nebolí...:)
22.02.2021 11:35:30 | Dreamy
Snad ano, Dreamy - na Poetítkách se myslím usmívám naprosto přirozeně a nenuceně, alespoň doufám :-)) Však když tam člověk potká Tebe a další, tak to ani jinak nejde ;-)*
22.02.2021 15:15:39 | Amonasr
jako v Sorrentiniho filmu Velká nádhera
22.02.2021 11:20:04 | Vivien
Jé, tak snad na něj někdy narazím - Sorrentina mám totiž hodně rád :-) Díky za kulturní tip, Vivien ;-)
22.02.2021 11:23:32 | Amonasr
Jo, Josefe...Velmi dobře mě to vtáhlo do světa zdánlivého lesku, postojů a póz na efekt i dobře strojené i organizované zábavy. Člověk je po staletí jeden a tentýž. Intriky, opulentní žranice, obklopování se věcmi, které pár lidí z rozmaru označí za hodné pozoru i vlastnění
Horal Marty s grácii ponechá plný počet
22.02.2021 11:11:41 | kudlankaW