realita... ovšem jednu dobrou mám z týhle doby... doprovázela jsem pacintku na vyšetření, jela sanitkou a saniťák kudrnatek starší pán mi vyprávěl o strašných lidech v téhle zemi, o manželce učitelce v téhle strašné době, o tom jak vlastně všechno je strašný... dost ráda jsem vystoupila a šla s paní na vyšetření, nabušenej dobrovolník, co nemohl dělat co dělá, joo pěknej příjemnej doktor, jsme si posmáli... vše dobrý, mně se oddychlo, že ne vše je tak na houby...čekáme na sanitku - přijde kudrnatej postarší saniťák v respirátoru a mě napadá, jejda, to zas bude, dal paní do sanitky, já s rozesmátá bez respirátu mu sděluju že si zase zalezu vedle a že je super jak sněží v dubnu,,, a hup do auta...a ještě se divím, že ta takovou chvilku vyměnil sanitu za novou... a on joojo.. a sedl si do auta vedle mě, sundal respirátor a já na něj mrknu a on to nebyl on... nu, krev se mi zastavila a já povzdechla, ale to nejste vy, že? on .. ne nejsem, ale jsem zvyklej... od té doby si tykáme a chodíme spolu na kafe,,, :-))) taky jsme spolu prožily ještě pár jízd, než jsem mohla pracovat, ale tohle období, joooo... děkuju za něj...
23.05.2021 00:29:50 | zelená víla
některé věci nevymyslíš
prostě je píše osud
já jsem byl před lety
s jednou holkou v klubu
když jsem se vrátil od baru
začal jsem s ní zase tančit
ona mi ale řekla
že mě nezná
že to není ona
nakonec jsme se seznámili
a jsme spolu už tŕicet let
tu holku
se kterou jsem tam původně přišel
jsem už nikdy neviděl
25.05.2021 23:52:05 | kaše