Někdy ani ty rozemletý kávový boby nestačí
na zkřivený ústa životem
dřepíš dny v obavách jak kámen v praku
a kdy vystřelí tě osud do prdele světa nemáš ponětí
co přinese ti zítřejší oběd
jestli zácpu
nebo to konečně všechno vysereš
a bude líp bude snadno bude se žít jako dřív
a rozemletý kávový boby ti z jazyka vysuší
zákony jak žít