POUŠŤ
nepotřebuješ toho tak moc
aby tvůj život nebyl nesnesitelnou pouští
stačí jen docela málo – aby ti někdo rozuměl
jen málo?
říkáš si
to přece vůbec není málo
když pátráš v paměti
kolik jsi takových už potkal
a s hrůzou možná zjišťuješ
že není vůbec snadné
někoho za něj označit
trpícím na poušti
je ten kdo nenachází stopy harmonie
v bytosti někde sobě nablízku
jíž není lhostejné hledat pochopení
pro původ jeho smutků i otazníků
pro jeho radosti i svíravý někdy bol
bez toho život moc k žití není
je jako bez květu nahý stvol
pokud však objevíš
člověka třeba jen jediného
který tvé nitro ochotně umí přijímat
se vším co patří k němu bez lhaní
poděkuj za něj přízni osudu
jsi šťastlivec co našel v poušti oázu
chraň si ten pramen stůj co stůj
vděčně z něj nabírej si do dlaní
Praha, 17.3.2021
https://www.youtube.com/watch?v=u9Dg-g7t2l4
To zrnko písku..velmi vzácné
ať i my jím pro někoho jsme..
do svých životů si vláhu vzájemnosti dodáváme.*
Moc pěkné a přeji ti ještě to stíhám
..zdraví, štěstí, pohodu
k tvým jmeninám Amonku *:)
19.03.2021 18:03:16 | jenommarie
Oáza, která sytí naše klíčky. Pokud její údržbě zvládneme jít naproti, může narůst nepředstavitelných rozměrů. Někdy ovšem stačí jeden škůdce a je po úrodě.
Pěkně vystiženo verši. :-)
17.03.2021 17:21:42 | Kubíno