Dospívání

Kousni si jablka,
poznání dozrálo.
Čekání na vlka,
mnoho sil již stálo.

Sto let v kůrách stromů,
tajemství nečitelná jsou.
Hlavně se pak vrať mi domů,
vzdor náručím co tě zvou.

Věděl jsem že přijde,
ten čas kdy dítě nebudeš.
Jen si přeji ať to vyjde,
byť tvrdý jsi a neuhneš.

Nezapomeň na to místo,
kde vždy se schoulit můžeš.
Mou náruč máš vždy jistou,
když křehký budeš jako růže.