XXVII

Pohasnou světla v ulicích,
svět pohrouží se v tmu,
zvuk kapek nocí bloudících
hraje si do rytmu.

Stín potmě stojí u okna,
dívá se na deštík,
jak odráží se, mihotá,
pohyb, co přešel v tik.

Exploze světla v kalužích
zazáří do noci,
je jako nečekaný smích,
zvláštní a matoucí.

Ticho však vládne pod lampou,
ticho a noční klid,
ve světě, co je spoután tmou,
těžko se vyděsit.