Z poloviny průhledný vcházíš do ulic nikoho
pokud bys vyslovil rozdíl mezi přáním a skutečností
výsledek by vážil jako odřená pravda
ze znáš jménem všechny mé pilíře
najatí pracovníci vydechují tmu
a ty
průhledný se stáváš součástí cizího osudu
když nasloucháš vyprávěním zdí - mají smysl pro detail
a v mezičase ze zvyku počítáš
kolik bolesti vyjde na jednoho člověka.
Jo no. Vlastně je jedno o čem píšeš, čemu mám rozumět, co si mám představit, v čem se ztrácím, co si objevuju. Nejen z této básně, ale i z jiných, na které jsem se podíval na mě přímo skáče ... výjimečná atmosféra. Všeobjímající. Velice dobře, děvče!
28.04.2021 11:44:58 | Symbolic