Povídám si se schránkou,
a můj hlas se nese chodbou,
jako ozvěna v jeskyni.
Otvírám jí snad i s láskou,
neboť každá nějaká -
patří jen k nám.
Je poslem dobrých
i těch špatných zpráv,
překypuje krásou barev,
někdy je však nicotná,
jak prázdná láhev - od vína,
pohozená pod okny.
,,Tak zase zítra - pa..."
(A když ztratíš klíč, přijdeš o její srdce,
nesnaž se jí vypáčit, mohl bys jí zničit...)