Paralela

PARALELA
Zdá se mi, že žiju život,
který není můj,
chce se mi už na něj zařvat
co to děláš – stůj !

Neutíkej tam, kam nechci,
chci tě jinak žít.
Někdy pěkně práskne dveřmi
a nechá mě být.

Nejradši bych dveřmi práskla
pořádně i já,
šla bych hledat ten svůj život,
který žít se dá.

Teď můžeš klidně říct,
že jsem si vybrala, co mám,
to, co nemám, ať už radši
nikde nehledám.

Tak zase běží po dni den
a já se dívám, kde to jsem,
jsem asi tam, kde mám teď být
a neměla bych jinam jít.

Pak ptám se, co mě pořád žene
někam, kde se zapomene,
že jsem možná někde jinde,
než bych měla být.

A někdy myslím, že se pletu,
že je dobře, že já jsem tu,
a že nejsem někde jinde,
kde bych chtěla být.