Pod omítkou tuším cihly
sestra Hlína
nám stojí jako zástěna
za poslání do sauny pece
Oči bruslí
po kluzištích okenních tabulek
dívají se skrz průhledný led
jak bratr Písek
ukazuje nitro
za dovolenou na jihu
Hlava vnímá
umyvadla a záchody
strýc Kaolin
také přijal pozvání
do teplých krajin
Uši slyší
cinkání nádobí
chrastění zámků
doteky klik
bratranec kov
se nechal zahřát
aby mu nezalézalo za nehty
Sosny v majestátném šumění
něžně ducají do obložení
jako by počítaly léta
v mrtvých tělech svých sester
teda Kaji klobouk dolů majSTrštyk :-))
12.05.2021 04:04:16 | Iva Husárková
Tedy..takto rozkreslit zednickou práci;):).* Zajímavé dílko Kaji *:)
Chvílemi nevím..zda se rekreovat
nebo stavět obydlí.
11.05.2021 23:16:10 | jenommarie
Byla to spíš snaha o sžití se s městem, ve kterém bydlím i se sousedním městem. Snaha o nahlédnutí, že i nevzhledná místa stála a stojí hodně lidského usilí, umu, kumštu a zároveň naplnění a smyslu. Je to oříšek pro pražské dítě, které bylo zvyklé každý víkend prchat s rodiči na venkov.
12.05.2021 08:26:48 | Kaj
Těžké si zvykat jako dítě na změny vždy. My jsme bydleli, když jsem byla malá na víc místech. Dlouhou dobu blízko Lokte nad ohří..tam byl průmysl..i když školku a školu jsme měli opravdu pěknou, hodně dbali o ta zázemí pro rodiny, takže já si vzpomínám na ty pěkné stavby i ty vyloženě zchátralé a na některé dodnes si vzpomínám do detailu.;) Pěkný večer Káji.
12.05.2021 20:53:04 | jenommarie