Z blízkého nádraží
rána probouzí
prý houkání vlaků
z parku štěbetání ptáků
a křik předškoláků
taky je slyšet listí
co ve větru šustí
a když mi řekneš
lásko „jsi mé štěstí“.
Někdy mi nachystáš
v kuchyni snídani
a k tomu přidáš růži
co třeba držíš ve dlani
a pootevřeš okno
prý pozveš slunce dál
já ani nevím
byl to sen co se mi zdál?
V koupelně mě sprcha
vzbudila docela
ne že bych s tebou
už dál být nechtěla,
jen tak o tobě snít
nemá žádnou cenu
vedle tě chci mít
neboj,už tě nevyženu.
Ale dál mne budí
štěbetání ptáků
a houkání a rachot
všech různých vlaků
jen slunce si pozvu
sama do pokoje
ať jako kdysi ty
mě dnes to slunce hřeje.
K večeru
paprsky mraky zakryjí
a všechno živou vodou polijí
z trávy déšť smyje prach
v parku i ve všech zahradách.
A vodou *to tady voní...
~~~~~~~~~~~
Po dešti to voní krásně
Slunce už dnes zahřálo..
možná že je z tvojí básně
krásný víkend Květuško * ST :)
14.05.2021 18:46:20 | jenommarie