02:17 - 02:23

02:17

ze zdi se vynořila

býčí hlava

krev z ní stékala

po bílé zdi

 

stékala dál

spárami podlahy

patro po patře

před dům do trávy

 

zvedl se vítr a vysklil pár oken

železitý pach se táhl celým blokem

 

proudy krve se změnily v řeku

ta si brala vše co chtěla

bylo slyšet spoustu breku

domy, auta, stromy, těla

 

vyklonil jsem se z okna

opatrně a nejistě

viděl jsem masivní strouhy krve

pomalu posouval těžiště

 

02:23

probudil jsem se hlavou dolů

z postele

celý zkroucený

 

za sedm minut

půl třetí ráno

zmatený a zpocený

 

vedle mě ležela býčí

s knihou

nohy do kříže

voňavá, ospalá, žádná krev

v průsvitném krajkovém negližé

 

,,býčí hlavo, právě jsem měl strašný sen.‘‘

 

,,ach drahý... už je to dobré

  já jsem tvůj nejmilejší pozdrav

  který ti kdy Don Corleone poslal.‘‘