Kateřině III.

Zamiloval jsem se...
....Snad se ani nestydím....
Trpím v časech, kdy tě nevidím.

Zamiloval jsem se....
...Stále se však bojím, víc a víc,
Že to, co nosím v sobě,
Ublíží jen a jen tobě,
Nezbude pak nic.

Zamiloval jsem se...
Avšak ne slepě,
Už před časem jsi byla mé světlo ve tmě,
Já však nevím jak dál počít,
Zda do toho vkročit.

Vzlykám ve studu,
V osudu,
V objetí jeho,
Co bych ale dělal bez něho,
Pokud by mě k tobě nesvedl,
Ústa v úsměvu,
Pomýšlí,
Vymýšlí,
Co dále bude,
Co z nás dvou zbude.

Zamiloval jsem se....
Ač jsem přísahal, že nikdy víc,
Nebudu již na obtíž,
Ač přísahal jsem, že nikdy více,
Nepolíbím, v lásce, dívčí líce,
A hleď, právě tady s tebou,
Mě myšlenky zebou,
Při vzpomínkách na tebe,
Bez sebe,
Jen slzy kanou,
Nadějí planou,
Roní se dál, víc a víc,
Tím spíš,
V sobě uzavřený,
Života si trošku cením,
A hlavně tebe,
Vždyť jsi moje nebe,
I zem,
Jen s tebou jsem,
Byl na chvilku šťastný,
A život vzácný,
V náruči jsem kolíbal.

Zamiloval jsem se...
Nade vše očekávání,
I ranní vstávání,
Je prosluněnější než-li dříve,
A ty chvíle,
S tebou,
Něhou,
Ač byly jakékoli,
Pro mě nezapomenutelné se staly,
Drobné bolesti s sebou vzaly,
Vyrojily se jiné,
Ve vině,
V nejistotě sebeklamu,
Těším se a bojím,
Co se stane, až před tebou znovu stanu,
Zda se jen nehojím,
Na tvůj úkor,
Vůkol,
Lásky...

Zamiloval jsem se...
Stále nevím,
Kdy jen ti to povím,
Upřímně, beze strachu,
Očištěný od prachu,
Předešlých cest,
Bez zvědavých zraků,
Lidí a ponurých měst,
Miluji tě a stala jsi se pro mě vším,
Jen sbírám odvahu, kdy ti to povím,
Do očí,
Jen po nocích,
Přemítám,
Zlo vymítám,
Stále se sám sebe bojím...

Zamiloval jsem se....
Ale proč,
Něco mi šeptá neváhej a vkroč,
Nevyčkávej, skoč,
Třeba to vše je úděl tvůj,
Na tebe čeká,
Druhý hlas mi radí nespěchat,
Srdce bolí,
Oči pláčou...

Při vzpomínce na tebe,
U vytržení bez sebe,
Stále sám,
V téhle nejistotě skomírám,
Uvadám,
Upadám,
Přec jsem šťastný,
Alespoň kousek dobra díky tobě vlastním....

Zamiloval jsem se...
Miluji tě,
Chci tě,
Jako nikdy dříve,
Všitou ve stříbře,
Žřím tě,
Za sebe stydím se,
Asi takový jsem,
Poslední týdny ale neuplyne den,
Kdy nelituji,
Nezpytuji,
Svědomí,
Že jsi mi zas na chviličku zmizela,
Že chuť tvých rtů na moment vyčpěla,
Že vůně, kterou jsi přinesla vzdálenou se zdá,
Jen ve snech si představuji, že se mi vzdáš...

...pobláznění pouhé,
Přec uvězněn v touze,
V okovech jejích,
Snad osud nezměníš,
Sám si to ani nepřeji,
Zas jen vyhlížím moment, kdy si jen tebe dopřeji...
...jen pro sebe, pro sebe jen,
Kdy uvidím tě a prosluníš mi další den.