STÍNOVÁNÍ
STÍNOVÁNÍ
STÍNOVÁNÍ
nikdy nebývám zcela osamělý
ani když jsem sám
v každém okamžiku mě věrně provází mé stíny
ty co spí ve dne
se v noci místo mne probouzejí
často se vzpírají zmizet
i poté co oči otevřu
než je od sebe zlostně zapudím
za dnů a po večerech
mě pak provázejí ty druhé
ať už je vrhám sám navenek svým tělem
nebo jich mnohem víc hostím ve své mysli
odkud se občas také tlačí ven
stíny se se mnou zarputile přou
zda jsou víc mnou nebo už naopak samy sebou
někdy laskavé a jindy výstražné jako klubko zmijí
tuším
že mnohé umí žít mimo mne svým vlastním životem
to jen já žádný z nich nakonec nepřežiji
Praha, 24.5.2021
https://www.youtube.com/watch?v=7gwO8-oqwFw
Komentáře (20)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Proto jeden druhého nikdy úplně nepochopíme. Je to stejné jako s vesmírem. I po každém zániku vždycky něco zůstane. A není života, který by nevrhal stín. Krásně se mi s tebou zastavilo Pepo. Ahoj :O)
28.05.2021 18:09:17 | Tichá meluzína
Díky za krásnou, a hlavně moudrou reakci, Blanko - bylo mi s Tebou ctí :-)*
29.05.2021 17:27:36 | Amonasr
Není stín jako stín :-)jen si dát na některé pozor .-)
Ráda jsem si přečetla...ST..
25.05.2021 22:34:27 | Jaruška
mě se vždycky líbilo stínové divadlo ;-)
24.05.2021 22:17:31 | Slav Milo
Někdy v noci mívám
strach z přízraků,
svůj stín vídám po soumraku.
Proč stále pouta stínů mám,
Snad to, co mě zachrání,
je svítání.
;-)ST
24.05.2021 21:36:54 | Tomcat
Mé stíny umřou zároveň se mnou,
neboť o těch nejtemnějších, jsem nikomu neřekla...a ty světlejší mi budiž odpuštěny. :)
24.05.2021 19:41:34 | Isla
...ale stíny se neobejdou bez světla...a objektu, jehož stíny vrhají...;-)
24.05.2021 15:12:34 | Marten
Jsou stíny a stíny - některé umí ožít i bez světla, zvlášť ty uvízlé někde uvnitř... Jsou i stíny, které sami vstřebáváme, a také ty, které zanecháváme v jiných - možná i to světlo si dokážou odněkud nastřádat či dokonce samy světélkovat... A neodhalí se jen rentgenem na plicích... Promiň, popustil jsem jen jemně uzdu fantazii... ;-))
24.05.2021 17:24:02 | Amonasr