Kdo ví...

Pod hřbety kopců
v prostřed luk tam stojí.
Nádherný strom
v kořenech jeho stan.

Pozvolna, plynule
zdvíhá se stráň.
Potůčky z pramenů
jak prsty a dlaň.

Tam dokola jen něha kvete
není tam třeba slov.
Jen potůček co ruka chtivá
pomalu,něžně hlínu hněte.

~☆~