Život se člověk učí.

Život se člověk učí,
i když včely bzučí
a neví kam.

Sám musí srovnat
ten svůj karneval.

A až jednou
stiskne spoušť
sirény zapomnění.

Bude to umění,
o kterém ani sám neví.

Duše zápolí
a poví,
že to zlé
bylo jen přechodné období.

Ten vnitřní klid
člověk sám v sobě
musí mít.

Sám se uzdravit
a dál jít.

Stačí jen,
mít kam přijít.

To prázdno
každý sám musí zaplnit.

Jen chtít a chtít.
A pak s tím dortem
uvnitř se smát
a sebe rozdávat.

Stačí popostrčit
a tak dál.

Děkuji vám.
S vámi rozjímám.