@
Výkřiky prokletých opilců
Oni, ony zatracení, sami se sebou
a reprodukovanou hudbou
nakaši vzpomínají na své mládí
a zároveň milují a nenávidí...
svou proleženou a smradlavou
matraci bytí
Flek na teplákácích jim nevadí
když jsou sami a nepoznáni.
- Pod vlivem - okamžiku touhy
dimenzí euforií _ a možné sny v lepší zítřky.
Jednoduchý a démonický Antikrist
dopil třetí láhev a usnul pod stolem pomíjivosti.
A samotný ďábel tomu jen zatleskal.