Skály
Skály
Dlouho tam neleží bílý ten padlý sníh.
Roztává pozvolna paprsky slunce.
Odtéká pomalu v pramíncích k řece.
Ve stěnách roste tam koberce mech.
Kvítek je nádherný, tají se dech.
Dobře je ukrytý ve skalách bílých.
Nabývá na síle, pozvolna sílí.
Omamná vůně kolem se šíří
Chránit je potřeba nádherný květ.
~☆~
Komentáře (9)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
čím voníš protěži, čím to jen voníš? nu plesnivcem, tak nešlap nelámej ...
01.06.2021 10:08:07 | Vivien
I v mechu jsou kvítečky, sice jsou drobné, tak jenom ve větru trochu se ohne. Voní a voní svébytnou vůní voní tak napořád, tak jako vloni
01.06.2021 10:34:06 | Protos1182
přídavek je vždycky fajn :-) a v mechu tak měkký nášlap ...
01.06.2021 11:54:12 | Vivien
Mech přikrývá pomalu vše, nepoznáš houby v příšeří dne. Měsíc jim přinese bledou tu zář. Odhalí houbiček tajemnou tvář.
01.06.2021 15:00:08 | Protos1182
Potichu a jemně, jako lístek v letu
01.06.2021 12:22:41 | Protos1182
zdá se, báseň roste pod rukama ...
01.06.2021 16:52:13 | Vivien
Kéž by dokázali růst i jine věci, nez jenom básně. Básně jsou mé vnitřní nahé já a nahota umí někdy dělat solidní bordel... .
01.06.2021 17:09:39 | Protos1182