K moři se vrátím.

K moři se vrátím.
Rackům dát ruku smím.

Obalená rozkoší.
Lásky emocí.

Do sebe poohlédnout smím.
Pohladit ladný stín.

Oázu klidu.
S Tebou?
Vím?

Pronikám k slunci
a cítím se líp.

K moři se vrátím
pro kus štěstí,
co nenajde se na předměstí.

Věř mi!
Nechci žít hádankami
a plnit se skládankami.

Chci blízko Tě mít.
Mňoukat a příst.

Báseň chce v chrámu
duše snít.

Jen ticho. Žádný vzlyk.
Cit není jen mžik.
Láska je víc a víc.

Moře proudí bez hranic.
Ať život má správných kolejnic!

Nekonečnou dálavou
objímá láska univerza.

Opět slyším , že tu
není jen mezihra.
Aby byl člověk šťastný
nepotřebuje kouzla.
Není na to metla.

Měl by najít to něco,
co je dobré v každém z nás.
Ten vnitřní hlas.

Žít s ním a nespoutat.
Svobodným v duši se stát.

Pro dobro světa
sám sebe poznávat.

Nejen zázrak probuzení
prožívá se snáz,
když nebortí nás vnitřní mráz.

Chaos pak ustoupí.
Meče půjdou za louží.
Utopí se.

Moře řekni se mnou.
Milujme se!