Maloměstské hlasy

Hlasy které nejde umlčet
Vždycky říkají
Jak bych měla žít
Abych vyhověla všem pravidlům stanoveným pro slušně vychovaná děvčata z menších měst

Všechna děvčata se mají do třiceti vdát
Mít děti
S manželem procestovat svět
Nebo aspoň mít pár fotek z Thajska na sociálních sítích
Jako vzpomínky na chvíle
Které už se nebudou opakovat

Všechna slušně vychovaná děvčata se setkávají s kamarádkami
Dokumentují to fotkami se strnulými úsměvy a cigaretou schovanou pod stolem
Na který se v průběhu večera vylije nespočet alkoholu smíchaného s nezměrným neštěstím
Co vyvěrá s počtem prázdných sklenic
Aby se rozpliznul
Do rozmazané řasenky a pár slov útěchy od neznámého muže v uličce u toalet
Co ještě umí pohladit

Všechny tyhle hlasy nejde umlčet
Nejde jim utéct
Nejjednoduší a zároveň nejtěžší je s nimi nebojovat
Jen přijmout
Co se sluší
A být šťastná
Jinak